



Jo důvěra je základ každého vztahu, bez důvěry by to prostě nemohlo být. Nefungovalo by to.
Jak říkáš, nikdy by se nemělo lhát. Pak se na to akorát doplácí, protože jak si už zmínila tak důvěra se hodně těžko získává zpět..
Já to mám s důvěrou složité, protože říkam si, že důvěřovat můžu jenom sama sobě.. je hooodně lidí, kteří me zklamali a já jim odpustila, ale v nitru mě to dusí, bolí.. chtěla bych to vykřičet. Ale to bohužel nejde!! Když už někomu důvěřuji.. vždy to nějak nedopadne :P tak nevím kde dělám chybu! :( jinak jsi to krásně vystihla!!
ano :D přesně.. přála bych si lásku! :3 nekoho ke komu bych se přivinula, když je me nejhůř a šilhám hlady pomalu jak ty.. ale tak ja už si zvykla :D a díky ;)
Já hodně odpouštím,ale jak jsi napsala nesu si to sama a nezapomínám.U pár lidí jsem si na to už i zvykla.Kamarádce můžu říct cokoliv a vím že za celá moje třída to bude do 10 minut vědět :).Někdy mě to z ani celkem mrzí,ale co nadělám?
Důvěra je v dnešním světě velmi důležitá.
Nejhorší je, že se špatně získává zpátky. Už mně hodně lidí zklamalo a u některých mně to mrzí víc než u jiných :(
No, co dodat... prostě souhlasím!! :)
Mám s tím své vlastní zkušenosti...
Krásně napsané! :) Jsem si díky tobě vzpomněla na svůj starý článek na téma "inspirace", kde jsem použila slovo "lež", ale v úplně jiném kontextu. :D
Jinak důvěru si u mě zatím nikdo nezískal. Jak mám totiž věřit druhým, když ani nedokážu věřit sama sobě?
páni, nic lepšího jsem na důvěru nikdy nečetla :O ten první odstavec mě totálně zaujal, že nemám ani slov..opravdu nemám. Musím prostě říct, že jsi to napsala tak, jak to vidím já, napsala jsi to strašně krásně, pravdivě a určitě ze zkušenosti :)
a to druhý? to samé. Nevěra? nejradši bych ti lidi neviděla..a zažila jsem to. Trápila jsem se celý půl rok, ale teď už je to konečně dobrý, konečně. Je to opravdu hnusné. A pomluvy? to je , jak prašť a uhoď.
Máš pravdu, že lhát se nemá, ale někdy to jinak nejde. A mámě lžu málokdy, jelikož to nemám s ní nejlepší. Ale opravdu lžu jen když je to nutné a jinak nemám důvody lhát nikomu :)
Co mám k tomu dodat, než to, že jsi všechny mé myšlenky napsala do článku? prostě jsi úžasná ♥
Hezky jsi to napsala. Já věřím několika lidem, ostatní si vyslechnu, třeba na půl uvěřím, ale abych se jim svěřovala to opravdu ne. Je fakt, že důvěru si budujeme x let a behem pár vterin může zmizet uplně a nadobro. Lidi by si měli vážit důvěry toho druhého :)
Ovšem když spadne stavba, tak než se postaví nová, musí se upravit a zahladit povrch, na kterém stála.
Takže to pravda je.
Pro mě je důvěra ta nejpodstatnější věc v jakémkoli vztahu a stavu.
Lžu jen občas mamce k jejímu dobru. Vybavuji si ale jen lež, že vůbec nekouřím.
A doktorkám :D.
Jinak lhát nechci ani neumím, nemám ani důvod. A nedokážu pochopit, proč to někdo dělá. Se mu musí těžce žít.
díky za pochvalu synovce ;) jo plakát mi dal hodně práce i jsem ho musela chránit před synovcem, který se chtěl na něm podílet taky,ale ten by to spíše zničil než vylepšil :D :)
Důvěru v hodně lidech jsem už ztratila a mohu tedy i potvrdit, že aby byla získaná je tedy dost velký sousto a do dneška si ty lidi tu důvěru nezískali, prostě už nechci trpět.
Ja hodne těžko důvěřuju lidem, nevim proc. Ne ze by mě někdy někdo nějak zvlášť zradil ale proste nedokážu se otevřít každému a sdílet svoje pocity. Je asi jen pet lidi kterým plné důvěřuju a ostatní mam sice rada a jsou to kamarádi ale ne takovy kteří o me ví skoro vše... Doufám ze jednou najdu takového muže který bude hoden moji důvěry a budeme mít úžasný vztah :3
Moc hezky napsané :)
Nikdy mě nenapadlo o důvěře přemýšlet jako o té stavbě, která se zboří.
Já bych řekla, že odpouštím až moc a někdy je to blbý... Nevim no, prostě taková jsem. A řekla bych, že toho dost lidí zneužívá.
Jsem důvěřivá a asi vždy budu. Buď si nabiju kokos nebo ne :-) Ččlánek moc pěkný. Jako vždy na tomto blogu.
Pěkný článek :) Jak píšeš, důvěra důležitá v každém vztahu. Já jsem hodně důvěřivá osoba, každému uvěřím, odpouštím, ale když už mě někdo zklame, dávám si na něj pozor a už nikdy mu plně nevěřím. Je to kvůli událostem ze základky. Možná jsi o tom četla na mém blogu. Někdy si říkáme, že co zažíváme je nepodstatné a odmávneme to, ale ve výsledku nás utváří ještě více. Jsou to takové schované kousíčky, které vyplouvají na povrch pomalu.
je pravda, že lži dokáží všechno zkazit...díky tomu se taky už nebavím s jednou kdysi dost dobrou kamarádku...jenže kde není důvěra, není nic
Já odpouštím a často na to dojíždím. Kdysi jsem věřila jedné své "nejlepší kamarádce" ta mě ale potom začala trošku šikanovat. Prostě strašné. Když tato dívka odešla na gympl (v páté třídě) přišla moje současná nejlepší kamarádka a to je jediný člověk, o kterém mohu říct, že mě nikdy neponížil, neublížil, nepomluvil a radši by si sama ublížila, než by měla ublížit mě. Je to jedinečný člověk na téhle zeměkouli a já si jí vážím o to víc. Je to prostě úžasný člověk a důvěra je u nás pevná jako skála. Myslím, že s touto kamarádkou to dotáhnu daleko (myslím dobu kamarádství) protože už ji beru jako svoji sestru. Je pro m prostě vším :3
Pěkné zamyšlení. :) Já s tím souhlasím... Člověk ji musí pěstovat hodně dlouho, ale když se poškodí, je to hned. :/ Každý den je třeba se snažit, aby se toto sklo nepoškrábalo a neopravovalo pořád dokola... :)
Důvěra je tak křehká květinka, která velmi snadno uvadne. A jak jsi napsala, důvěra je základ všeho, bez ní prakticky žádný vztah nemůže existovat.
Moje důvěra už byla zklamaná mnohokrát a to od lidí, od kterých bych to opravdu nečekala a rána tak byla mnohem citelnější. Takže dnes jsem celkem nedůvěřivý člověk...
Pěkný článek, se kterým naprosto souhlasím. Já také lidem dost věřím a často odpouštím, ale když se to stane poněkolikáte, už na to nemám sílu. Nerada proto takhle ubližuju ostatním a když se tak jednou stane, snažím se příště chovat líp.
Důvěra je křehká věc, která se zbortí jak domeček z karet. Ale někdy se dá vybudovat znovu :)
Nejsem moc důvěřivý člověk. Přesto mám pár lidí, kterým věřím, ale je jich vážně jen několik. Ale nikomu z nich nevěřím na 100%. I před nimi si hodně věcí nechávám pro sebe :(
Důvěřuj, ale prověřuj!
říká se po staletí a platí to na 100%. Nedávno tu byl na Blogu cz. celkem nechutný mumraj, kdy důvěřovala blogerka blogerovi a vrátilo se jí to ve zlém...
Neměla věřit, ale prý je už poučena do budoucna!:-)
Máš tu nový kabátek, krásný!:-)