
10 tipů jak být pravý přítel
9. srpna 2015 v 14:48 | Luci | Návody
Komentáře
Pekný článok, s tvojimi bodmi súhlasím, ale v tejto dobe je ťažké nájsť takého človeka a úprimne, nikoho takého som ešte v mojom živote nenašla… Na kamarátstvo po mojich skúsenostiach už neverím :-)
Dneska nemám absolutně žádné výhrady, možná jen pochvalu - i když se takoví lidé hledají těžko, čekání za to určitě stojí. Skvěle zpracovaný článek. :-)
pravdivé ♥
malou hrstku takových lidí, kolem sebe snad mám, teda aspoň myslím...
je to důležité
Nechci znít samolibě, ale myslím si, že všechny body splňuji. Jenže ani tohle lidem nestačí:) Nevím, co více by chtěli.
Když jsem upřímná a řeknu jim svůj názor, tak se naštvou, protože ne každá pravda je snesitelná:)
Jsem svá za každou cenu a nikdy se měnit nebudu.
Urážím se občas:D Ale vždycky k tomu je důvod.
A zajímám se o druhé. Ale co je mi to platné, když se stejně nikdo nezajímá o mě?
Proto s tímhle končím. Už mám všech lidí kolem sebe dost. Už nebudu ta hodná holka, která naslouchá a chce každému pomoct. Nevím, co to mám v povaze, že mám každému potřebu pomáhat, i když si to nezaslouží. Prostě už ne. Končím se všema lidma kolem sebe.
Přesně tak:) Taky musím egoisticky říct, že splňuju všechno, sice někdy míň někdy víc, ale co už. :D
Nicméně jsem ráda, že moje kamarádka tohle splňuje taky a vědomí, že ji můžu říct cokoliv a ona to nikomu neřekne je k nezaplacení. :3 :)
Napsala si to skvěle a podle mého si vypsala vše nejdůležitější a nejvíce podstatné věci. :)
Když mám být upřímná, pravou kamarádku mám jen jednu, nebo aspoň takto to beru. Někdy se divím, že má se mnou nervy při mé náladovosti, nikdy se na mě nevykašle, ať už udělám sebevětší blbost pokaždé je na mé straně. Neskutečně si vážím toho, že jí mám, i když někdy nejsem úplně nejlepší kamarádka pro ní. Ale jedno vím jistě, bez ní by nic nemělo smysl. Neměla bych nikoho.
Ostatní beru spíš jako známé nebo lidi, co znám, ale nedokážu jim věřit, nebo mou důvěru už dříve zneužili, a pak tu jsou ti, co přijdou, když se jim to hodí, ale pro vás tu nikdy nebudou, když byste vy něco potřebovali...
Buď neumím hledat, jsem natolik zahořklá a zklamaná životem, nebo se dnes už příliš pravých přátel nenajde, co by nepomlouvali za zády, nebo nevráželi nože do zad..
Úprimnosť na prvom mieste, hlavne medzi priateľmi nič iné nie je dôležitejšie!
Zajímavý článek :)
Zastavila jsem se u bodu - Nebrat to jako samozřejmost. Trochu mě popudilo, když jsem se dozvěděla, že mě kamarádky takto berou. Ta jedna už moc kamarádka není.
Téma kamarád je tak trochu citlivé téma.
Souhlasím, že přátelství se má budovat.:)
Je těžké najít pravé přátele.
Určitě souhlasím s tebou a tvými body. Já přátele většinou nevyhledávám, ti pravý přátelé se vždycky, tak nějak objevili a zůstali. Ale mám i takový "kamarády", kteří si myslí, že jsme BFF, ale bohužel nejsme.
Určitě o sobě můžu říct, že jsem dobrá kamarádka, vždycky jsem maximálně upřímná a snažím se svým kamarádům pomoct, i kdyby to znamenalo, že bych tím mohla ublížit sobě. Teď jde o to jestli jsem já ta pravá pro ně.. Jestli mě i oni považují za pravého přítele toť otázka..
Body jsou určitě dobré. Zkouším být kamarád, ale občas se bojím, jak ráda lidem naslouchám a kamarádi se mi svěřují, bojím se že mi řeknou něco, co mě bude trápit a budu se z toho cítit strašně.
Neřekla bych, že upřímnost je vždycky dobrá vlastnost, spíše jen do určité míry. A pro nějaké lidi (třeba pro mně) je těžké být zároveň svůj a zároveň neurážlivý, když ke mně třeba tato vlastnost bohužel patří. Ale vím, co ses tím snažila říct.
Jinak hezký článek, líbí se mi ten nápad a s body víceméně souhlasím.
Pro jistotu jsem si to přečetla, abych se když tak vylepšila :)
Nevyjádřila bych se jinak, souhlasím s tebou snad ve všem. Nechtěla by jsi spřátelit? :)
Naprosto souhlasím. :) Ještě bych možná dodala TolerujícíCizíNázory :) to je celkem důležitý
[15]: nespřáteluji... ale pokud budeš chodit na můj blog, budu chodit i já na tvůj :)














Pěkný článek, myslím, že se ti povedlo shrnout to nejdůležitější... to, jak by se k sobě přátele měli chovat. :) Bohužel realita je mnohdy jiná, no.
Ale samozřejmě, že se najdou i lidé, kteří umí být pravými přáteli... a těch si člověk vážit musí. :) Jestli i oni mě považují, kdo ví... ale doufám, že ano. :)
Jinak s kolem do 13. patra, to už si neumím představit vůbec. Mně to stačilo do toho pátého. :D