Kopírování

1. září 2015 v 21:06 | Luci |  Témata
Přeji vám krásné první září, mí drazí přátelé!
Doufám, že jste všichni přežili první školní den a pořádně jste si ho užili - kéž by každý den školy trval jen jeden den co?
Dnes jsem si pro vás připravila takovou úvahu/článek na téma.
Už teď se těším na vaše názory :)


Když se řekne kopírování, představím si jako první tiskárnu, kde si skenuji materiály do školy. O tom ale dnešní článek nebude. Následně mě napadne známá a studenty milovaná zkratka CTRL+C - CTRL+V. Kdo ji nezná jako by nežil. Zkratka, která studentům základních a středních škol usnadňuje práci. O té ale dnešní článek taky není. Je o jiném stylu kopírování - o kopírování, které mi leze na nervy... Kopírování, na které mnohdy aktéři nepotřebují počítač...

Představte si situaci - koupíte si krásné tričko a nemůžete si ho vynachválit. Nosili byste ho stále dokola a snad nikdy nesundali. Netrvá to ale dlouho a stejné triko si donese váš sourozenec. Že by náhoda? Zavrtíte nad tím hlavou, tričko už třeba nenosíte tak často a hlavně si jej nikdy neberete v momentě, kdy ho má sourozenec na sobě... Uběhne pár dní/týdnů než zjistíte, že váš sourozenec zcela změnil svůj hudební vkus a najednou poslouchá to stejné, co posloucháte vy. Naštvete se, ale stále je ještě klid a pohoda... Po nějaké době ale shodných věcí přibývá - shodné oblečení, doplňky, věci na zábavu, názory a myšlenky... Jako by vás chtěl vzít přes kopírák a udělat ze sebe vás... Je to příjemné? Rozhodně nikoli!

Jenže co když to není mladší sourozenec, který z toho vyroste? Co když je to váš nejlepší kamarád/kamarádka? Co když najednou začne nosti totéž co vy, sjednocovat se s vašimi názory... Co když jen zmíníte, že se vám něco líbí a ten člověk se s tím brzy objeví? Nebo aspoň nadšeně přikyvuje i na věci, co se mu dříve nelíbili? Je to v pohodě? Nemusí to být ale ani kamarád, kdo kopíruje... I mezi blogery se najdou tací, kteří někde něco vidí a bez udání zdroje článek zkopírují a nebo se jím hodně inspirují. I mě se stalo, že jsem objevila svůj okopírovaný článek na jiné stránce, jednou mi blogerka okopírovala i můj design...

Ano, občas na ulici vidím nejlepší kamarádky ve stejném tričku nebo se stejným řetízkem. To mi nepřijde jako kopírování - pokud se spolu domluvili teda - a spíš je to takové úsměvné. Sama si vzpomínám na dobu, kdy jsem chtěla mít spoustu stejných věcí se svou nejlepší kamarádkou, aby všichni viděli, že jako patříme k sobě...

Je kopírování v pořádku? Lidi, žijeme ve 21. století. Ve století, kdy všichni tvrdí, že je důležité a krásné mít vlastní názor. V době, kdy si lidé cení originality a podobných "vlastností". Jak to ale můžou hlásat, když v dnešní době kde kdo kopíruje? Jak tihle lidé můžou říkat, že mají vlastní názor? To už v dnešní době vlastní názor, originalita a nápady nic neznamenají?! Kde to jsme? V době, kdy zkopírování knihy, filmu, písničky může být i trestné, ale kradení osobnosti ne?

Je mi lidí, co kopírují, upřímně líto... Myslím si o nich, že jsou natolik nezajímaví, že se musí na někoho přilepit a koupírovat... Je v tom obdiv? Závist? Kdo ví? Já tedy ne... Ne že bych nikdy nic nezkopírovala - ano, občas si koupím něco, co vidím na někom jiném a zaujme mě to... Občas vidím, že někdo něco dělá/ umí a zatoužím po tom a začnu na tom pracovat... Ale pořád? Lidi prosím, vzpamatujte se... Přestaňte to dělat a být takoví... Budujte své názory, ať jsou diskuze živé a tvořte si svou vlastní osobnost a styl. Brzo bychom totiž mohli skončit ve stádu a to přeci nikdo nechce...

Tímto článkem jsem nechtěla nikoho urazit :)
Jaké jsou vaše zkušenosti s "kopírováním"?
Co si o tom myslíte vy?
Moc se těším na vaše komentáře :)


 


Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 1. září 2015 v 21:36 | Reagovat

To je znamenitá a propracovaná úvaha. Já jsem se s tímto fenoménem kopírování osobnosti ještě nesetkala, nebo snad jsem tomu nevěnovala pozornost. Ale je to zajímavý postřeh, který jsi tady popsala.
Horší a více průhledné je kopírování článků a výtvorů v blogu. Já každému s radostí vyhovím, komu by se moje grafická práce líbila, ať si ji překopíruje a normálně mi to napíše. Za krádež duchovního majetku ale považuji anonymní zkopírování obrázku, nebo článku, bez zdroje. Ale myslím si, že zdejší komunita blogerek uznává blogerskou etiku a toto nedělá.
Nicméně, tvůj výborný článek nutí k zamyšlení. ☼☼☼

2 Roxy Roxy | Web | 1. září 2015 v 21:56 | Reagovat

Skvělý článek. Kopírování ve stylu "mezi kamarádkami" nemám vůbec ráda. Líbí se mi, když je člověk originální, když je každý jiný. Opravdu mi vadí, když si něco oblíbím (ať už jde o cokoliv) a najednou to začnou nosit/používat ostatní...Kdybych já našla u někoho okopírovaný článek, pěkně by mě to vytočilo ! Proč prostě člověk nemůže vymyslet něco vlastního? Tak stejně u kopírování fotek, člověk si dá práci a pak to někdo jen okopíruje...Žijeme v divné době, v době kdy jsou lidé jako ovce, kdy je všude mezi námi plno zla a k tomu všemu patří i to kopírování...Každý, kdo to dělá by se měl sám nad sebou zamyslet, jestli to má vůbec zapotřebí. Ještě jednou, opravdu dobrý článek. :)

3 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 2. září 2015 v 11:35 | Reagovat

Wuhaa!
Musím souhlasit, jelikož se můj názor s tvým shoduje :-)
chci k tomu něco málo říci..
Mě kopírování nevadí, je mi jedno, zda se po mně někdo "opičí" (ale nesmí se to přehánět) vlastně mě to někdy i těší, že se snaží být, jako já. A mám teda takový zkušenosti hlavně s blogem, což mě docela štve.
Také jsem měla jeden článek a jedna hodná blogerka mě upozornila, že můj článek okopírovala nějaká holka. Úplně a doslova. Což mě teda naštvalo, takže jsem jí tam psala a tak. A stejně s tím nic neudělala. Agr!!
A nemluvě o tom, že jsem si u jedné blogerky všimla, že se dost opičí po mě s komentáři a tak. Což už mě štve, protože by mohla komentovat tak, jak to cítí a né, aby byla co nejlepší. Já komentuji od srdce, prostě co chci doopravdy říci, né aby mě měl někdo rád. Ale tak co, musím se s tím smířit :-) (třeba se na to divím ze špatného úhlu, kdo ví) :-)

Každopádně, to je jako s oblečením. Někdo přijde s něčím novým a každý druhý to musím mít, protože už je to IN. A já mám potom pocit, že jsem zaostalá, protože já jediná v okolí to nemám. Ale vůbec mi to nevadí, jsem ráda , že nejsem stejná, jako ostatní :-)

Prostě, ách. Skvělý článek na zamyšlení! Celkem mě překvapilo, že ti někdo zkopíruje i vzhled? To už je opravdu moc, áchjo. :-)

4 Van. Van. | Web | 2. září 2015 v 12:47 | Reagovat

Tohle "kopčení osobnosti" jsem zažila na základce. Spolužačka jakoby mě pořád nějak zkoumala, ptala se mě na různý věci, víš. Jako kde jsem tohle a tamto sehnala, kolik tohle a tamto stálo a tak. Za chvilku chodila ve stjených hadrech, kupovala si ty samý věci, líbilo se jí všechno, co mně. Prostě strašný. Šíleně mi to lezlo na nervy. Zbavila jsem se ji, až když jsme šla do prváku. Dokonce jsem se bála, aby se mnou nešla do školy a na intr. Naštěstí má máti, která ji nedovolila jít mimo město. Vážně jsem si v tu chvíli oddechla.

Jojo, něco jiného je, když jdu třeba s kamarádkou nakupovat a líbí se nám stejné věci. Koupíme si je obě, samozřejmě. Vždy se ale dohodnem, kdo a kdy bude určitý kousek nosit. :D Jinak to prostě vypadá blbě. Jít v uplně stejných kalhotek, triku a nebo celém outfitu. Myslím, že tohle můžou jen malý roztomilý děti. :D

A třeba to kopírování článků... vůbec to nemám ráda. když už člověk píše, maluje a nebo cokoliv jiného, měl by být svůj. Pokud tomu tak není a hraje si na něco jinýho, je to na ho*no. Když už se mi někde vážně něco líbí, zeptám se autora, jestli můžu zmínit příspěvek i na mém blogu a nebo prostě přidám adresu. Když to nejde, prostě se na to vykašlu. Jednou jsem na jiný stránce našla dokonce moje kresby a samozřejmě je dotyčnej vydával za svoje. Byla jsem neskutečně naštvaná. Fakt.

Jako... neříkám, že není fajn, když má někdo zrovna mě za svůj vzor, inspiruje se nějakou mou kresbou. Jsem jediné ráda. Vážně. Ale vše v určité míře.

Hm, jinak skvělý článek. Bezva zamyšlení. Myslím, že jsem snad ani žádný podobný nikde nečetla, který by se zaobíral tím kopírováním někoho jiného. Ale jo, stává se to.

5 Michaela Michaela | Web | 2. září 2015 v 13:11 | Reagovat

Naprosto boží článek. Mě vůbec nevadí, když se ségrou máme stejného -  a už vůbec mi nevadí, když si něco koupím a ona řekne že to chce taky. S tím problé nemám, spíš naopak :) Ale to kopírování mezi kamarády, to naprosto kvetu, když se mi něco takového stane. To jsem poslední rok na střední zažívala každý den. Měla jsem kamarádku a ona měla uplně jiný styl než já, uplně ve všem. No ale. Začala jsem si dělat nehty do špičky. A on furt chodila a hrozně to odsuzovala že je to děsný, a že by to nikdy nemohla nosit a tak podobně. Jednou mi snad někdo napsalk fotce, že mám pěkné nehty a druhý den co se nestalo. Měla špičaté nehty a ještě k tomu uplně stejně barevný. Nechala jsem to být. Jeden den jsem si udělala copánek a druhý den ho měla i ona. Koupila jsem si takovej ten donut na drdoly. Ona též. Jsou to sice maličkosti, ale mě to nebylo příjemný. Vadí mi, když nemá někdo svůj vlastní styl, nebo prostě.. Přesně se snaží ze sebe udělat někoho jinýho. Ale proč.
A co se týče blogu. Grr. Setkávám se s tím pořád. Je fájn, že se ostatní třeba inspirují nebo něco. Ale někdy je to fakt moc. Ale když vidím, že někdo má něco stejného na blogu tak to prostě hned změním. Někdy je to až smutný no :) Lepší je být sám sebou.

6 steel32 & darthnellr steel32 & darthnellr | Web | 2. září 2015 v 13:24 | Reagovat

tohle je dost složitý :DD třeba jako student mě kopírování článků mnohdy zachrání, ale co se týče kopírování stylu, to nepochopím :D kopírovat něčí osobnost, nesmysl prostě, to snad ani nejde :D jako chápu, když se někdo inspiruje, ale být jak přes kopírák, to už fakt ne :D
a co se týče toho blogování, tak to úplně nesnáším :D ještě když to někdo zkopíruje bez zdroje a pak se s tebou hádá, že je to jeho článek nebo design :D teď už mi to nepřijde tak častý, ale dřív to bylo skoro furt co si tak pamatuju :D

7 kakadyla kakadyla | Web | 2. září 2015 v 14:20 | Reagovat

Já s tím mám jeden takový zážitek a právě s mou nejlepší kamarádku, já si jeden den vzala košili, černé legíny a copánek a druhý den jsem na ní viděla to co já den předchozí. Samozřejmě s kamarádkou si koupíme stejný tríčo a nevadí nám to. Ale předtím jsem pěnila :D.

8 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 2. září 2015 v 14:24 | Reagovat

Och, skvelý článok. A hlavne pravdivý. Síce kopírovanie tričiek mi nevadí, kedže som si vedomá toho, že z každého trička bolo vyrobeno niekoľko kusov a samozrejme nemôžem byť jediná, kto ho nosí. (možno to bude tým, že nemám súrodencov?)
Ale s kopírovaním na blogu som sa stretla. Hlavne ked som mala osobný blog kde som písala len poviedky a básničky a zrazu sa moja tvorba začala objavovať na nejakej čudesnej stránke. Bolo to fakt nepríjemné a myslím, že neustále je. Ved predsa my niečo napíšeme a pri príbehoch alebo iných článkov dlho premýšľame, upravujeme a strávime nad tým dosť času a niekto si to za sekundu skopíruje. Hrozné.
Samozrejme mi nevadí, ak sa niekto inšpiruje mojimi článkami, ved aj ja sa často nechám inšpirovať rôznymi tagami a podobne, ale vždy v úvode spomeniem, kde som danú vec videla a uvediem odkaz na človeka, ktorý mi to ukázal. Myslím, že aspoň takto sa mu môžem podakovať za prepožičanie nápadu :)

9 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 2. září 2015 v 17:26 | Reagovat

Musíme brát v potaz, že každý je jiný a přitom stejný. V něčem se podobáme, v něčem ne. Někdy je těžké říct, že kopírujeme - možná o tom ani nevíme. Třeba se mi stalo, že jsem měla stejné tričko nebo tílko jako spolužačka. Nevěděla jsem ale ani kde ho koupila, protože jsem ho dostala na Vánoce... Tak se snažím ho nenosit ve škole :D

Přiznám se, že někdy některé články okopíruji, ale vždy uvedu zdroj a není to pouze suché přebrání, pracuji s textem, zkracuji, vysvětluji, přidávám obrázky... Jedná se ale většinou o odbornější články, které bych sama s cizí pomocí napsat nedokázala.

10 Katherine Katherine | Web | 2. září 2015 v 18:16 | Reagovat

Hned na zacatek musim rict, ze jsi vybrala uzasne tema na zpracovani a hlavne aktualni!
Co se tyce kopirovani, moje spoluzacka strasne kopirovala od moji kamaradky (jelikoz se drive spolu hodne bavili) zacala si lakovat nehty, mnohdy i stejne barvy, menila na vsechno nazory, snazila se ji ve vsem napodobit, vypravovala jak najednou umi varit, pritom nikdy nevarila. Ze zacatku to je mozna pekne, ze jste pro nekoho vzorem - nekdo chce byt jako vy, ale pak vas to zacne ubijet, nicit...
Co se tyce kopirovani clanku ci pouze napodobovani --> pripada mi to jako by to dotycny ukradl, nemohu si pomoct. Proste to nemam rada a pokud nekdo chce vest blog nebo tak, mel by tam prezentovat svoje myslenky, napady atd a ne nekoho jineho.

11 cincina cincina | Web | 2. září 2015 v 18:23 | Reagovat

Ty první a poslední dny ve škole bývají stejně nejlepší:) Tomu se nic nevyrovná.
Já kopírování jakýkoliv věcí nesnáším. Přijde mi, že lidi co to dělají, jsou lidi bez názorů. Na co mi bude, když zkopíruju třeba jiný článek na blogu, když vím, že nejsem autor a zásluhy nese někdo jiný.

12 ":*" ":*" | Web | 2. září 2015 v 18:34 | Reagovat

Skvělý článek!!! :O Ohledně kopírování článků na blogu mám obdobný názor jako Katherine (viz. předchozí koment).. přijde mi to odporný někomu vzít názor, myšlenky, nápad prostě cokoliv, co zveřejní.. asi se občas stače, že na určitá témata se objeví podobné články nebo tak, když je to třeba něco aktuálního jako třeba běženci teďka.. ale každý by měl používat svou hlavu a uvědomit si, že dotyčná osoba si s tím dala práci, není to jen tak něco vymyslet a napsat, dá to zabrat. Vždycky se snažím do všeho dát kus sebe, aby to pro mě mělo nějaký význam... jinak jsme zatím neviděla nikoho, kdo by se přímo po mě opičil na blogu, ale u jiných jsem to viděla.. :((
V realitě se tomu asi nevyhnete, ať jsou to názory, nebo jiné věci.. hlavně moje spolubydlící.. O.o
Je mi líto, jestli ti tohle dělá sourozenec, musela bych ho asi zastřelit :/ :D i to s tím designem.. nechápu, že jim to není blbé.. :(
Každopádně ještě jednou moc povedený článek!

13 Amazonka Amazonka | Web | 2. září 2015 v 19:34 | Reagovat

Je třeba rozlišit inspirování, kopírování a ovlivňování. (a možná existují i další "kategorie") Vidím to asi takhle...

Na první příčce je ovlivňování, které v podstatě funguje podprahově, pod pokličkou. A je to naprosto neškodné a děje se to pořád a všude, jsme ovlivňováni naprosto vším kolem sebe, nijak tomu nezabráníme a ani si nemyslím, že by to bylo nějak špatně. Taky se přizpůsobujeme a tak.

Potom je inspirování, což už je vědomé, ale stále z toho vychází něco našeho, něco vlastního, i když kořeny to má jinde.

A pak už je kopírování což je vědomé přebrání celku či většiny celku něčeho. Takhle bych to asi definovala, ale jsou tu nějaké mouchy, které by asi potřebovali postupem času doladit a tak.

Ještě dodám, že to, co opravdu nemám ráda je to, když se před někom zmíním, že se mi líbí nějaká kapela či prostě interpret a ten dotyčný to do 24 hodin začne poslouchat taky a říká, jak se mu to strašně líbí. A pak se to třeba opakuje. Jo, beru, když mi řeknete, že jste si tu písničku teda pustili a bylo to dobrý a tak, ale má to nějakou hranici.

14 Andey Andey | Web | 2. září 2015 v 19:39 | Reagovat

Hodně moc zajímavý článek :)
Podle mě to hlásání toho, že mám svůj názor a jsem originál, říká kde kdo a přitom se toho vůbec nedrží. Říká to jenom ze zvyku.
S tím oblečením a věcmi u kamarádek. S kamarádkou jsme na základce do 5. třídy vždycky měly stejné tašky, ale přitom jsme se nedomlouvaly, a ani jsme nevěděly, která jakou bude mít. Byla to náhoda. :)
Taky nemám ráda, když někdo kopíruje můj osobní styl. :)

15 *Shock *Shock | Web | 2. září 2015 v 23:24 | Reagovat

Hodně výstižný článek.

Vidim partu holek a všechny skoro stejné vlasy, jako.. já bych to pozabíjela. Každý má mít vlastní styl sakra, ale ovečky jsou lepší:-)

16 kelly145 kelly145 | Web | 3. září 2015 v 8:32 | Reagovat

Poznala som jednu takú slečnu, nekopírovala mňa ale jednu moju kamarátku, bolo to divné aj ona bola divná viem že sa potom trochu zbláznila a odišla od nás zo školy, ale mali sme len 12.
Sama, hm neviem či sa dá povedať či mám nejaký štýl obliekam sa do všetkých možných vecí  z každého rožka troška a každý deň inak tak  že :D

17 Daenerys Daenerys | Web | 3. září 2015 v 10:20 | Reagovat

kopírování rozhodně v pořádku není, chápu mladší sourozence, možná i kamarády, ale někdy to opravdu hodně štve a co nejvíc štve je kopírování článků.. A co jen na blogu ale setkala jsem se s tím i ve škole.. jedna spolužačka měla tu drzost okopírovat celou mou desetistránkovou práci a snažila se jí vydávat za svou.. To už ani nevím jestli je drzost nebo spíš blbost...

18 Dendy Dendy | Web | 3. září 2015 v 17:21 | Reagovat

To, že se sourozenci posloucháme stejné písničky mi příjde v pohodě, také si pamatuji, kdy byla doma že jsme se s kámoškou domluvily, a vzali jsme si stejný řetízek, co jsme si koupili .. ale nemám to ráda .. musíme rozlišit ale jestli je to náhoda nebo schválnost .. o kopírování věci do školy či práci .. všichni si chceme usnadnit práci např. referátem, tak si něco půjčím, něco dopíšu sama..

19 Ellí Ellí | Web | 3. září 2015 v 17:59 | Reagovat

Souhlasím s tebou. Rozhodně by mi nebylo vůbec příjemné, kdyby někdo např. nosil stejné oblečení jako já... Naštěstí jsem se osobně s něčím takovým zatím nesetkala... :)

20 Rory Rory | Web | 3. září 2015 v 18:28 | Reagovat

Jako malá jsem trochu kopírovala sestru, ale přijde mi to normální, protože váš starší sourozenec je často váš vzor, ani o tom člověk vědomě neví. Co se týče ostatních kopíráků...podle mě jsou nejhorší ti, co kopírují články a fotky a ještě navíc je vydávají za své. Už se mi to několikrát stalo a měla jsem chuť na ně shodit slona...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama